Vánoční zamyšlení

24. prosince 2013 v 14:02 | Kasumi-san |  Jednorázové
Venku tiše padá sníh. Vločky dosedávají na zem, na parapet, na auta a vůbec na všechno, na co mohou a okolí pokrývají bílou přikrývkou. Celá místnost je zahrnuta příjemným teplem a vůní svíček, co mám včera koupila. Dívám se z okna. Na nohou mám počítač, zapnutý Facebook. Blikne mi upozornění - zpráva. Automaticky otočím hlavu, čímž se vytrhnu z přemýšlení. Je to sestra, kdo mi píše. Trochu se zamračím. Jsme ve stejném baráku, co mi chce? Onee-san, pojď mi pomoct, nemůžu tu na něco přijít, píše. Pousměju se, odložím notebook a vyjdu ze svého pokoje. Zatočím doleva a hned vlezu do dalších dveří.
"Na co paní Šudlipodlahová nemůže přijít?" řeknu ironickým tónem. Ségra sedí u počítače. Má tam rozehranou nějakou hru. Vždycky takhle hraje.
"Tady tenhle goblodí král, nemůžu ho porazit. Pomož miii..." řekne líně ségra a kývne na obrazovku. Vzdychnu a podívám se na stav hry. Po chvíli zase vzdychnu.
"Na to přijdeš sama. Je to primitivní, to by zvládl začátečník." řeknu nespokojeně a chystám se k odchodu. Zamířím ke dveřím, ségra mě ale chytí za paži.
"Ne, prosíím! Je Štědrý den, to ti nic neudělá!" řekne ségra kňučivě.
"Ne." řeknu skálopevně a zase se rozejdu. Ségra se mě ale nehodlá pustit, nakonec se ozve rachot. Spadne ze židle, jak jsem ji táhla. Bouchnu smíchy.
"Hiro! No teda! Jsi v pohodě?" dusím se smíchy a pomáhám jí vstát.
"Zmlkni." odsekne a postaví židli. Přestanu se smát. Vidím, že je na mě naštvaná.
"Fajn, pomůžu ti." řeknu smířlivě, odstrčím ji od židle a posadím se na ni. Ségra se nad obrazovkou taky nakloní. Spustím hru.
"Podívej. Tady musíš sebrat ten prsten..." vysvětluju a šipkami její postavičku doženu až k zářícímu kulatému předmětu.
"Pak přejedeš do inventáře, dáš si ho na sebe a hned máš sílu 100x lepší." pokračuju a v inventáři udělám přesně ty kroky.
"A tím pak toho goblodího pitomce zabiješ." a pomocí prstenu uvrhnu goblodího krále do černé moci, kde postupně zmizí. A je konec mise.
"No páni, jsi dobrá!" podívá se na mě ségra s jiskřičkami v očích. Spokojeně se usměju.
"Si piš!" řeknu nadšeně.
"Kasumiii!! Hirooo!! Oběěd!" ozve se náhle zdola. Obě se podíváme po zvuku, ale hned obě vyrazím dolů na oběd.

U stolu sedíme všichni, okolo nás pobíhá náš pejsek. Miluju jídlo, takže jím jako nezavřená. Ostatní jí celkem spořádaně.
"Představte si, jak je Kasumi chytrá, dokázala porazit goblodího krále za dvě minuty a já na to nepřišla ani za hodinu." spustí náhle Hiro. Máma vzdychne.
"Kdyby jste taky dělaly něco jiného, než pořád seděly u počítačů." začne nás znova kárat táta.
"Cho teha he." zahuhlám s pusou plnou sváteční rýže. "Tokyo je centrum elektroniky, potažmo anime, musím toho využívat." žvatlám.
"Ach jo..." chytne se máma za hlavu. Pohlédnu na hodiny.
"Ale ne!!" křiknu a začnu do sebe zase cpát rýži. Za minutu totiž mám sraz s kamarády ve hře.
"Chíky, hylo to chuper!" vydám ze sebe a rychle vystřelím ke schodům, po kterých skoro doslova vyletím a zmizím ve svém pokoji.

Už se začalo stmívat. Zrovna jsem si s kamarády ze hry chatovala o jednom, na kterém jsme se skvěle shodli. Když tu... večeře. Zavřela jsem notebook, oblékla jsem si svoje klasické Vánoční oblečení a zamířila dolů. Stůl byl krásně vyzdobený, jídlo naložené a já si akorát přisedla k rodince a pustila se do jídla. Tentokrát jsme ho snědli rychle všichni, beze slova. Dárky nás lákaly. Ačkoliv ještě nebyly pod stromečkem, jakoby tam byly. Celý den byl vlastně skvělý. Dojím misku, vstanu a posadím se způsobně před stromeček. Brzy, už brzy...

Může se to zdát dost odbyté, mě došla inspirace už na začátku :D Je to spíš pro uvědomení krásy svátků :3 Merry Christmas! メリークリスマス
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama