Čtyři živly - #02

19. prosince 2013 v 18:03 | Kasumi-san |  Čtyři živly
Cherry slezla ze hřbetu Nature Life a vyšla z boxu. "Co je?" zeptala se. "Mám nápad. Zajdi prosím za Katie a Klarisou a řekni jim, ať si vezmou voďák a jdou před stáje. Půjdeme na procházku." dala jí pokyny a Cherry přikývla. Zatím, co Cherry odešla, Kristen vzala Tornadův voďák a připnula mu ho na ohlávku. Za chvíli už všechny stály na nádvoří, koně na ohlávce na voďáku. "Můžeme vyrazit." oznámila Kristen a vydala se směrem k pastvinám. Dívky ji s koňmi dohnali. "Proč si svolala tuhle procházku?" zeptala se podrážděně Klarisa, která si s Mustangem tak hezky užívala. "Jen tak, chtěla jsem se projít s vámi." odvětila Kristen. "Víte, mně se to hodí. Na něco jsem přišla." řekla jim Katie. "Na co?" zeptala se Cherry. "No není vám tu něco divného? Kameny, které samy od sebe přiletěly? Koně se záhadnými jmény? Tak podívejte. Cherry má koně jménem Nature Life. Přírodní život! A vybrala si zelený kámen. Není to něco jako znamení přírody? Klarisa má koně jménem Mustang. To sice nijak nenapovídá, ale ten kámen ano! Modrá barva! To je voda! Kristen má koně jménem Tornado. To je Tornádo! A fialový kámen! Vzduch! Můj kůň Tango! Tomu se většinou říká ohnivý tanec! A mám oranžový kámen! Chápete to? Ukazuje to, že v každé z nás je živel!" skončila sdělení svého objevu Katie. "No, Kat, ta jména, to může být náhoda. A takovéhle kamínky najdeš na každém rohu!" řekla Cherry zamyšleně. "Mě to teda taky nepřipadá moc reálné!" přidala se Klarisa. "Myslete si, jak chcete. Já si myslím to." odpověděla tvrdohlavě Katie. Proč nesouhlasí s mými nápady? Hlavně s těmi nejlepšími? Já to nechápu, přemýšlela Katie. "Měli bychom se vrátit." uklidnila je Kristen a otočila Tornada. "Je čas na oběd." dodala.



Ve stáji dívky odvedly koně do boxů, namíchaly jim krmivo jako oběd a sami se vydali do svých domovů na oběd. "Dneska to dopoledne bylo super." vychvalovala si Cherry. "To jo!" souhlasila Klarisa. Děvčata došla na zastávku a dojela domů. Na první zastávce vystoupila jen Klarisa a Kristen. Ty měly domov tady. "Ta přihláška do stáje byl dobrý nápad." řekla Klarisa. "To mi povídej! Vážně dobrý nápad!" souhlasila Elis. Když došly k domu Klarisy, rozloučily se a Kristen šla trochu dál.
Cherry vystoupila na náměstí a Katie jela ještě hodně daleko. Doma se jich všichni rodiče ptali, kde byly. "Ve stáji Equimorr." odpověděla každá. Zbytek dne strávily chatováním na Skype. Každá potom večer v posteli přemýšlela o dnešku. Katie pořád myslela na živly. Přece to musí být pravda! Tohle není jinak možný, myslela si pořád dokola. Kristen přemýšlela o kamíncích, které ji málem trefili, a pořád si prohlížela ten svůj. Klarisa myslela na Mustanga. Pak si ještě zkusila svůj kamínek, ale už nesvítil ani trochu. Cherry to nakonec nedalo. Vylezla z postele a pustila si ještě svůj notebook. Našla si něco o živlech a zkusila i něco o kamíncích a o koních na kterých jezdí. Koně byli naprosto normální, kamínky nenašla, ale o živlech toho našla hodně. Zírala na text, který zrovna četla: Jsou 4 vládci určitého elementu. Elementy jsou tyto: Země, oheň, voda a vzduch. Každý vládce má určité oblečení, do kterého se proměňuje. Jsou 3 základní obleky: Bálový, pohybový a základní. Pak je ještě jedna pokročilejší proměna. Každý vládce musí mít kamínek barvy jeho živlu a zvíře, na kterém jezdí. Je i elementární ostrov jménem Felsia. Živly kdysi dávno objevila čtveřice ztroskotanců. Mladí lidé už neměli co jíst a bez ovládání by nepřežili. Živly se přenesou na jinou osobu, pokud se tak vládce rozhodne, najdou se noví vládci či když vládce umře. Přenesou se na vybranou osobu, která byla několik dní sledována a usoudilo se, že má dostatečnou odvahu a potenciál být správným vládcem. Pokud se tak rozhodli či byli nalezení noví vládci, proběhne tzv. korunovace, kdy starý vládce předá svou korunu a vládcovskou moc.
"Můj bože! Katie má pravdu!" zasténala.




Konečně je našla. Byla to dlouhá doba. Hodně krát se spletla, ale cíl našla. Ashia se opírala o zeď jednoho domu, když najednou ucítila vibrování kamenů, co měla v kapse. Vytáhla je a zjistila, že začínají zářit. Podívala se okolo sebe. Uviděla tři dívky, jak míří k jednomu vchodu do paneláku. Ashia se k nim přiblížila a kameny začaly vibrovat ještě víc. "Tady bydlí?" zeptala se dívka s rezavými vlasy ostatních. "Jo, bydlí. Nemůžu se dočkat, až zjistí tu bezva novinu!" zachvěla se nedočkavostí dívka s bílým tričkem. Zazvonili a ozval se mužský hlas, který je pustil dovnitř. "Hmmm, zajímavé!" usmála se Ashia a přemístila se za svým vládcem.
Vyšla po točitém schodišti až k tmavým dveřím z dubu. Zaklepala klepadlem s elektrickým výbojem a čekala. "Dále." pozval ji hluboký hlas dál. Ashia pomalu otevřela dveře. "Kdo je to?" zeptal se hlas. "To jsem já, Ashia, můj pane." řekla Ashia nesměle. "Áá! Ashio! Tak co mi přinášíš za zprávy?" pokračoval hlas. Ashia se nesměle koukla na křeslo, které k ní bylo otočené zády. Bála se svého pána. Mohl být hnusný, ale když se mu dařilo, byl hodný. Teď měl očividně dobrou náladu. "Našla jsem je. Ty dívky, žijí." sdělila svému pánovi. "Takže věštba nelhala! Opravdu žijí další vládci elementů! Jak působivé. Dobrá práce Ashio!" pochválil její výkon hlas. "Ale pane, co s tím hodláte dělat?" zeptala se Ashia. "Nu, Ashio, já je porazím! Kde teď jsou?" ptal se hlas. Ashia zavřela oči a myslí poslala označení na mapě, kde byla zaznemenána jejich poloha. "Dobrá Ashio, teď běž a dej jim ty kamínky. Ať se s nimi mohu spravedlivě utkat!" poručil jí hlas. Ashia se přemístila zpátky na své místo. Tentokrát viděla už čtyři dívky. Mířily k takové větší budce. "Co to asi je?" ptala se sama sebe Ashia. Schovala se naproti té zastávce. Dívka s dlouhými vlasy si začala stěžovat na věc jménem autobus. Ashiu už všechno to sledování přestávalo bavit. Hodila co největší silou kameny, které měla v kapse. Málem se trefila do dívky s culíkem. Schovala se a slyšela, jak někdo křičí: "Ty jo!" a pak začaly dívky zkoumat kameny. Ashia se usmála a pak poslouchala, kam dívky míří. Nic už ale neslyšela. Náhle přijela podivná vrčící věc a dívky schlamstla. Ashia ho sledovala. A až potom zjistila, kam to jedou. "Tak to stáje se vám zachtělo!" rýpla si tiše. Následovala dívky. Náhle však slyšela, jak ji v hlavě zní pánův hlas: "Ashio! Vrať se ke mně! Hned!" Ashie nezbývalo nic jiného než se zase přemístit. "Co se děje?" chtěla vědět po teleportaci. "Splnila si zadaný úkol?" zeptal se její pán ze, zády k ní otočeného křesla. "Ano, vládkyně již mají své kameny a jedou za svými zvířaty." "Výtečně. A došlo jim, kdo jsou?" pokračoval pán. "Ne, pane nedošlo." odpověděla Ashia a čekala, až jí pán vynadá. "Nevadí. Musíme být trpěliví…" řekl místo toho její pán. "Po mém obnovení síly porazím ty všetečné vládkyně! A pak já, Elektron, ovládnu se svými technickými pomocníky celý svět!" zasmál se hluboký hlas.. "A tebe Ashio, bude po této akci čekat velká odměna! Bez tebe bych to těžko zvládnul!" slíbil Ashie Elektron její odměnu. Ashia hned zpozorněla. Toužila po odměně jako pán po pomstě. "Děkuji, pane!" klekla k otočenému křeslu. "No, tohle si nech na jindy. Teď jdi a sleduj vládkyně!" přikázal Elektron. "Ano, můj pane." řekla Ashia a přemístila se do stáje, jak jí smysly ukázaly.
Rozhlédla se. Uviděla je u nástěnky. Zrovna šly každé dvě jinam. Ashia se rozhodla následovat dívku s culíkem a dívku rezavými vlasy. Zrovna začaly obdivovat své koně. Ashia se schovala za roh. Dívka s culíkem lezla do boxu svému koni. Pomalu šla okolo boxu, když najednou se začala dvířka otevírat. Rychle se schovala za balík sena. Naštěstí ji děvče nevidělo. Čekala hodně dlouho. Najednou si culík zavolal rezavku. To jsou super přezdívky, pomyslela si. Padl návrh na procházku. Dívka s rezavými vlasy jen pokrčila rameny a odešla. Kam šla, přemýšlela Ashia.
Za chvíli je viděla, jak stojí na nádvoří. Nemůžu je pořád sledovat, pomyslela si Ashia. Tajně jednomu koni připevnila čidlo na uzdečku. "A teď všechno uvidím." usmála se potichu Ashia. Zapnula čidlo a začala se přes něj dívat, jak vše probíhá. Nejdříve normálně klábosily. Pak ale dívka s černými vlasy přišla s teorií, že jsou vládkyně. Chytrá holka, pomyslela si Ashia. Pak se zase vracely. Na nádvoří Ashia zase potichu odepnula čidlo a přemístila se k sobě domů. Vyčarovala si menší oběd a s chutí ho snědla. Ještě se podívala, co dělají její objekty, ale nic zajímavého. Chatování nevedlo k řeči o živlech. Až večer zaznamenala nějaké signály elementárních kamenů. Vzala svou křišťálovou kouli a podívala se co se děje. Dívka s rezavými vlasy hledala na svém počítači něco o živlech a jejich systému. Za chvíli se musela Ashia smát, jak nevěřícně zírala na text, který našla. To budou skvělé zprávy, pomyslela si v posteli a usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama